|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Ekonomika chovu pštrosa Následující kapitola je pokusem zhodnotit ekonomiku chovu pštrosa ve středoevropských výrobních podmínkách. Podobně jako jiní odvětví živočišné výroby závisí ekonomika chovu pštrosa v podstatě na výkonech stavu zvířat, výrobních nákladech, cenách a schopnosti zpeněžování produktů (chovná zvířata, maso, kůže). Produkční chovy Tab. 4: Výkon reprodukce pštrosů
Vedle podmínek prostředí, které nelze minimálně ovlivnit jako např. klima, je management (krmení, ustájení, ošetřování, hygiena) důležitý faktor ovlivňující výsledek reprodukce pštrosího stáda. Vlivem skutečnosti, že zvířata jsou v současné době již v nejrůznějších částech světa úspěšně chována na farmách, prokázal již pštros svoji schopnost přizpůsobit se nejrůznějším podmínkám prostředí. Z tohoto důvodu podávají data uvedená v tab. 4 jasný důkaz o významu dobrého managementu stáda. Cena za chovná zvířata a pštrosí produkty Ve stejné míře jako údaje o reprodukci jsou rovněž variabilní ceny udávané za živé pštrosy a pštrosí produkty. V USA lze v současnosti mluvit o správném boomu pštrosa. Produkty vyrobené z pštrosí kůže (zejména vysoké boty) jsou tam velice žádané a rovněž pštrosí maso se těší stále větší oblibě. Nezanedbatelný vliv na ceny mají spekulanti, jejichž zásluhou stouply ceny za chovný materiál v USA do závratných výšek. Naproti tomu chov pštrosa v evropských zemích je ještě velice nové a exotické podnikání. Pštrosí maso a kůže jsou málo známé a trhy pro ně se těžce zakládají. Vlivem stoupajícího zájmu evropských zemědělců o chov pštrosa lze nyní přesto také zde zaznamenat nárůst cen za pštrosí kuřata a chovná zvířata. Obecně je tato poptávka po chovném materiálu v rozporu ke světově jen ve velmi omezené nabídce. Jižní Afrika, svět největšího producenta pštrosů, nepovolí ve skutečnosti export jak živých pštrosů, tak násadových vajec. Podobná ustanovení také existují také v jiných zemích produkujících pštrosa v jižní a východní Africe. Pouze export z Namibie nepodléhá žádnému většímu omezení, přičemž ale rovněž zde je již diskutován příslušný zákaz vývozu.
Tab. 5: Příklady cen za násadová vejce a živá zvířata podle různých regionů (stav v 12/1992, ceny v DM)
Tab. 6 znázorňuje příklady z r. 1992 u cen producentů dosažených v různých regionech. Údaje uvedené pro Evropu jsou jen čerpány pouze z výpovědi jednoho chovatele pštrosů v Nizozemí. Tab. 6: Příklady výrobních cen u pštrosích produktů (ceny jsou uvedeny v DM, stav z r. 1992)
Počáteční investice v chovu pštrosů Je nemožné obecně stanovit vznikající investiční náklady na budovy, oplocení a ostatní zařízení
jako líhně, krmítka, topení atd. pro chov pštrosů v evropském prostoru. Náklady potřebné na
začátku podnikání velmi vysoce závisí na situaci příslušného podniku. Rozhodující určující
faktory jsou tyto: Z těchto důvodů může předpokládaná částka v dalších výpočtech představovat pouze hrubé podkladové hodnoty. Při pořizování stavů chovných pštrosů existuje pro budoucího chovatele pštrosů možnost, že získá již pohlavně dospělá zvířata nebo koupí mladá zvířata a tato vychová při odpovídající selekci až do dospělosti. Při přímém nákupu dospělých pštrosů jsou pořizovací investice vysoké (viz tab. 5), přičemž jako přednost lze uvést rychlý přechod podnikatele do produktivní fázi. Zde je však třeba mít na paměti, že u chovných pštrosů může trvat až 1 rok po změně stanoviště, než se zvířata opět dostanou do kondice (tokání a snáška). V současné době v Evropě je velice obtížné sehnat dospělá zvířata na nákup. Cenově příznivější se naproti tomu jeví nákup kuřat nebo mladých zvířat a jejich odchov až do pohlavní dospělosti. V tomto případě se však uskutečňuje vstup do produkční fáze až po třech letech. V tab. 7 byl učiněn pokus sestavit pravděpodobné investiční náklady na odchov pštrosího tria (1 kohout a 2 slepice). Přitom se vycházelo z nákupu třech mladých zvířat ve stáří 6 měsíců. Dále se předpokládalo, že závod má k dispozici dostatek budov a pastevních ploch. Vzniklým stále ještě vysokým nákladům za chovatelsky dospělého pštrosa ve výši 7 639 DM odpovídá při přiměřeném chovu vysoká užitková dlouhověkost zvířat až 35 let.
Tab. 7: Odhad investic na odchov chovného tria při vybavenosti stájemi a pasteveckými plochami
Výpočet upraveného zisku Toho času vládne ve světě velká poptávka po pštrosech a pštrosích výrobcích. Cenový nárůst se tím projevil především v rozsáhlém a stále narůstajícím exportem chovných zvířat a násadových vajec do Ameriky . Podle údajů amerického svazu pštrosů je v USA již více než 1 500 chovatelů pštrosů. Vychází se však z toho, že na základě stále vysoké potřeby chovných zvířat v příštích 3 - 5 letech půjdou stěží pštrosi na porážku. Vysoká poptávka vedla jen v zemi s větším stavem pštrosů na farmách jako Namibie k tomu, že úplně zanikl pro nedostatek nabídky obchod s pštrosím masem. Před tímto pozadím lze vycházet z toho, že také v Evropě bude v tomto oboru v blízké budoucnosti nepravděpodobný drastický propad cen. Dlouhodobější úspěch chovu pštrosí v evropských zemích však závisí především na otevření zde téměř zcela nevyužitého potenciálu trhu s pštrosími výrobky prostřednictvím odpovídajících opatření (např. osvěta a reklama). Pro nedostatek zkušeností je do dnešních dnů těžké zachytit detailně výrobní náklady produkce pštrosa v Evropě. Proto musí leckdy odhadnuté hodnoty při následných kalkulacích pociťovat mezery.
Kalkulační podklady Následující výpočty spočívají na ročních výsledcích reprodukce chovného tria. Za základ prvnímu výpočtu (tab. 8) byl vzat roční prodej produkovaných kuřat ve stáří 3 měsíců. Pro druhou kalkulaci (tab. 9) se předpokládal další odchov a pozdější porážka zvířat ve stáří 14 měsíců. Tab. 8: Výp. upraveného zisku chovného tria při produkci 28 kuřat
a) 40 vajec na 2 slepice za rok = 80 vajec x 60 % plodnost x 85 % líhnivost x 70 % odchov
kuřat do 3 měsíců 28 kuřat x 1000 DM prodejní cena Z důvodu jistot byly v obou výpočtech podchyceny vysoce pravděpodobné předpoklady výrobních cen a cen za produkty. Proto předpokládaná reprodukce na 1 slepici a rok činí pouze 14 kuřat (stáří 3 měsíce), příp. 12,5 jatečních pštrosů. Tržní ceny byly sníženy u tříměsíčních kuřat o 1 000 Dm, příp. 1 500 Dm na jednoho jatečního pštrosa. Výpočet investičních nákladů na odchov pštrosího tria uvedených tab. 7 sloužil jako podklad pro zjištění nákladů při doplňování stavu zvířat. Přitom byly, stejně jako při kalkulaci dalších dílčích nákladů, využity jako podklad pro výpočet ceny zaplacené v Německu v roce 1992. Při zjišťování nákladů na krmení byly využity pro chov drůbeže, prasat nebo koní s odpovídajícím přikrmováním jetelového sena (přikoupeného). Dodatečně bylo vzato v úvahu nezbytné rozmletí a přimíšení sena do krmné dávky při paušální nákladové přirážce 0,05 DM na kg krmné dávky. Dále se vycházelo z toho, že podnik má k dispozici vhodné již existující stájové budovy, pro které je nezbytná pouze modifikace stájového zařízení, vyhovující chovu pštrosů (zřízení volných stájí, zainstalování tepelných zdrojů atd.). Zvyšování výše vypočtených upravených zisků je možné mimo jiné provedením následujících opatření: - náhrada používaných obchodních krmných směsí za cenově příznivější, doma míchaná krmiva - pokud možno používání cenově příznivějších statkových krmiv ve velkém rozsahu (pastva, zelená píce, seno, obilí atd.) - zvýšení výtěžku z prodeje, např. přímým zpeněžováním pštrosů a pštrosích produktů (maso a vejce) anebo využívání pštrosů jako turistické atrakce - zvyšování výsledků reprodukce zlepšený managementem stáda Aby byl zřetelnější vliv výsledků reprodukce a odchovu stejně jako cen produktů na ekonomiku chovu pštrosa, je v následujících tab. 10 a 11 znázorněna šíře kolísání výpočtu upraveného zisku na chovné trio a výpočet upraveného zisku na vynaloženou pracovní sílu. Při výpočtu rozdílných hodnot byly uvedeny stejné kalkulační podklady jako v předcházejícím. Tab. 9: Výpočet upraveného zisku chovného tria při produkci 25 jatečních pštrosů. J
(a) 2 slepice po 40 vejcích/rok = 40 vajec x 60 % oplozenost x 85 % líhnivost x 60 % odchov
do jatečného stáří = 25 jateč. zvířat x 1 500 DM/zvíře Závěry Z předcházejících výpočtů na první pohled zřetelné, že zvláště produkce kuřat a jejich prodej k dalšímu chovu při aktuálních podmínkách trhu představuje mnohoslibný podnik. Ačkoliv blíže neosvětleno, shoduje se toto na základě vysoké poptávky rovněž u produkce a prodeji násadových vajec nebo u odrostlých dospělých zvířat. Jak ukazuje příklad produkce kuřat (viz tab. 10), lze přesto zvláště při poklesu evropských cen u tříměsíčních zvířat na polovinu, tedy totiž ze 2 000 DM t.č. na 1 000 DM na zvíře dosáhnout ještě velmi dobré příjmy. Také při ceně jen 500 DM na zvíře může konkurovat produkce pštrosích kuřat při dobrých výsledcích reprodukce a odchovu ještě s odvětvími živočišné výroby dosahujícími běžných dobrých ukazatelů (viz. Tab.12). Dříve nebo později bude ovšem pokryta potřeba chovných pštrosů a zvířata půjdou ve větší míře na porážku. Teprve v této fázi se ukáže, zda chov pštrosů bude dlouhodobě ziskový. Podle výpočtu v tab. 11 přináší produkce jatečních pštrosů zvláště při nízkých reprodukčních popř. ukazatelů odchovu 20 zvířat na chovné trio a prodejní cenou 1 500 DM na zvíře ještě příspěvek na vynaloženou pracovní sílu 24,99 DM. Srovnáním tohoto výsledku s přibližným příspěvkem na pracovní sílu v jiných odvětvích zemědělské živočišné výroby (viz. tab. 12), tak produkce pštrosů dopadá lépe. Přitom se však musí vzít v úvahu, že cena masa 25 DM za 1 kg byla vzata za základ ceny jatečného zvířete v částce 1 500 DM na zvíře. Poklesne-li cena na jatečné zvíře 1 000 DM (tzn. cca 10 DM na 1 kg masa) tak jateční pštrosi již potom nejsou konkurence schopni. Bude trvat pravděpodobně ještě několik let, než se objeví pštrosí produkty ve větším množství na německém trhu. Důležitý předpoklad pro dlouhodobou rentabilitu však je, že pštrosí produkty budou považovány za specialitu i v budoucnu a budou příslušně zaplaceny. Již na základě horšího využití krmiv ve srovnání s jinými druhy zvířat (např. jateční kohoutci, krůty) nemůže pštros s těmito konkurovat, s ohledem na kvantitu produkce masa. Není tedy vždy v rukou současných a budoucích chovatelů pštrosů vytvořit dobré image pro svoje produkty a přiblížit jejich zvláštní přednosti (pštrosí maso: libovost, jemnost, nízký obsah kalorií a cholesterolu, pštrosí kůže: vysoká kvalita, exkluzivnost, nezaměnitelnost) spotřebiteli. Mimo toto je důležité, že se producenti jatečních zvířat snaží velmi včas o výstavbu popř. zřízení vhodných odbytových kanálů a struktury prodeje na trhu pro své produkty (např. jatečná zařízení, koželužny). V mnoha zemích produkujících pštrosy se za tímto účelem spojili chovatelé pštrosů ve spolcích nebo v družstvech. Potencionálním chovatelům by mělo být jasné před jejich vstupem do chovu pštrosů, že chov pštrosů za daných okolností slibuje nejvyšší zisky, ale také největší riziko těm, kteří co možná nejrychleji vstoupí do tohoto odvětví. V technice chovu pštrosa tak existuje nezodpovězeno ještě mnoho otázek a rovněž je třeba počítat s neúspěchy v důsledku neznalosti. Tab. 10: Kolísání výp. upr. Zisku na chovné trio popř. na vynaloženou pracovní sílu při produkci kuřat v závislosti na rozdílných výsledcích odchovu příp. tržeb z prodeje. Stáří při prodeji: 3 měsíce, v závorkách: výpočet upraveného zisku na PS
Tab. 11:
Tab. 12: Výp. upr. zisku na vynaloženou PS v rozdílných běžných odvětvích živočišné výroby v Německu (výp. upr. zisku v DM, stav v roce 1992)
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
