|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Produkty Pštrosi jsou zvířata s mnohostrannou užitkovostí. V kožařství je pštrosí kůže vysoce ceněna jako exkluzivní materiál k výrobě kabelek a bot luxusní třídy. Jedinečná pera slouží v oděvním průmyslu a nacházejí použití při zhotovování varietních kostýmů. Maso pštrosů s hovězím kotletem je použitelné k přípravě výborných pokrmů a jemných steaků. Jeho vlastnosti se nechají přirovnat k masu špičkové třídy, které vyhovuje ideálním způsobem, přáním znalých gurmánů: - téměř žádný tuk ( filet, steak do 0,2 %) Pštrosí vejce se nepoužívají jen k líhnutí, ale jsou také hojně prodávána. Vzhledem k chuti a vlastnostem využití jsou pštrosí vejce plně srovnatelná s drůbežími a jsou připravována stejným způsobem. Pštrosí vejce, která jsou již pro svoje rozměry velmi impozantní, může být jeho silná, porcelánová skořápka přeměněna pomalováním nebo rytými ozdobami v cenný umělecký předmět. Příjmy jihoafrických farmářů vyjádřené konečnými produkty členění jsou následující: Kůže 60 % Z této tabulky je zřetelné, že hlavní zdroj příjmů z chovu pštrosů směřuje od peří ke kůži a masu. Další posun ve prospěch masa je pravděpodobný. Podíl "jiné produkty" spočívá hlavně z příjmů - turismus - vejce. Při přenesení se na nejihoafrické poměry je třeba vzít v úvahu, že mimo jižní Afriku v současné době dominujícím zdrojem příjmů prodej chovného materiálu. Kůže Jedinečná zvláštnost torza kůže jsou vyvýšené kožní bradavice (noppen) na hřbetě a prsou pštrosa. Podle zvýraznění noppů se řídí rovněž cílová cena produktu: čím zřetelnější a hustší vzor, tím vyšší cena. Od pravé kůže lze jednoznačně odlišit všechny imitace, protože imitované noppy nemohou být vyvýšeny (zkouška nehtem prstu). Tyto nezpůsobují také lehce praskající šum, který vzniká při hlazení kožních bradavic pravé pštrosí kůže. Z měkké a hebké kůže se vyrábějí boty, kabelky, tašky všeho druhu a kabáty, límcové výložky a mnoho dalšího. Jiný typ kůže, který lze získat z pštrosů je na běháku: kůže, která obepíná tarsometarsus. Tato kůže ochraňovala rohovitý ještěří plát předků pštrosa. V USA se tato kůže používá i k výrobě kovbojských vysokých bot a jako taková je velmi žádaná. Nejlepší - protože je již výrazná a ještě neopotřebovaná nebo poškozená - kůže se získává z pštrosů v jatečném stáří 14ti měsíců. Pro oděvní účely se používá ještě poddajnější kůže mladších zvířat. Ve stáří 14 měsíců činí celková plocha kůže 1,5 - 1,5 m2. Zpracování kůže při zabití je uvedeno v další části této přílohy Agrospoje. Maso Dále maso pštrosa s obsahem 114 cal na 100 g masa a s obsahem 680 mg na 1 kg masa je maso chudé na cholesterol (viz. násl. Tab. 2).
Tab. 2: Hodnoty proteinu a tuku pštrosa ve srovnání s ostatními druhy zvířat (hodnoty se vztahují na 100 g masa)
V jižní Africe jsou pštrosi poráženi ve stáří 12 - 16 měsíců. Jatečné tělo se zpracovává na filet, steak, kotletu, biltog (sušené osolené maso), salám, sekaná a průmyslové maso.Podstatná část komerčně využitelného masa pochází z nohou (asi 74 %). Zbytek je rozdělen na krk, křídla, prsa, žebra a ocas. Tab. 3: Přehled o jednotlivých podílech masa pštrosího jatečného těla
Hodnoty výtěžnosti pštrosa - 35 % jsou nižší než u skotu nebo prasat. Průměrná výtěžnost masa cca 32 kg ve 14 měsících a 42 kg u dospělých pštrosů je však kvalitativně vysoce ceněna. V již. Africe jediné zemi, kde jsou pštrosi poráženi ve velkém rozsahu, se vychází z podílů komerčně vysoce hmotného masa uvedených v tab. 3. Při přenesení na evropské podmínky lze podíl biltongu v podstatě přirovnat ke steaku. Peří Opeření pštrosů prodělává 4 vývojová stádia: 1. kuřecí chmýří Kuřecí chmýří je skvrnité krycí opeření žluto hnědého zbarvení. Po jednom nebo dvou týdnech vyraší počáteční chmýří z kuřecích pér (v angličtině se nazývá pro své utváření podobné Kopí "spadonas). Na špici kuřecích pér jsou posazena ještě četná vyrašená natální chmýří. Horní část kuřecích pér je skvěle hnědá, spodní tmavošedá. Ve stáří 5 - 6 měsíců začíná dorůstat opeření mláďat, které zatlačí kuřecí opeření. Ve stáří 16 měsíců se na farmách ořezává plně vyvinuté opeření mláďat. Dorůstající opeření je konečné opeření dospělých, které je vyzrálé ve stáří 2 let. U kohoutů se v tomto časovém období ustaluje hluboce černé zbarvení tělních pér a bílé zbarvení křídel a ocasních pér. Slepice si naopak podrží šedo hnědé zbarvení opeření mláďat. Počínaje prvním opeřením dospělých lze ( za předpokladu příznivých klimatických podmínek) každých 6 měsíců provést odběr peří. Ovšem tak intenzivní "hospodaření s peřím" vede v průběhu doby asi 4 - 5 let ke snížení kvality peří. Existují tři způsoby získávání peří: ostřihování (clipping) a vytahování per (plucking), popř. dorůstajících pér quilling). Nejhodnotnější péra jsou "bálá", cca 24 středních pér prví řady letek kohouta. Používají se k nejrůznějším a dekorativním účelům a zvláště ve varieté. Pera nižší kvality se zpracovávají např. na prachové vějíře, které na základě elektrostatických přitažlivých sil pracují mnohem účinněji než vějíře z umělého materiálu. S vývojem letců na běžce ztratila péra pro pštrosi stále více ve významu. Na základě tohoto jsou péra chápána v ústupovém procesu a jsou pozorovatelné symptomy degenerace zvlášť v průběhu tohoto století. Duerden napočítal v r. 1910 v průměru 36,86 pér křídel, zatímco Smith v r. 1960 jen 32,7. Toto odpovídá ústupu o 4 péra za 50 let. Další degeneračně podmíněná vlastnost pér pštrosů je jejích náchylnost vůči "baringu". "Bar" je jemný meziprostor mezi dvěma prapory péra, tedy vertikálně k brku. Tento meziprostor vzniká chybným vývojem háčků sedících na praporu, které se u "baru" nezaháčkují navzájem. Zdá se, že každý pštros není zbaven tohoto chybného vývoje pér. Jako hlavní důvod pro to se předpokládá nízký krevní tlak, který se opět odvozuje od závadné výživy, stresu, nehod, parazitů, neodborného ošetřování proti parazitům a náhlé silné změny počasí. Ostatní produkty K současnému stavu vývoje chovu pštrosa jsou samostatná zvířata a oplodněná vejce nejvyšší ekonomickou hodnotou. Chovné páry byl v USA v r. 1991 zpeněžovány mezi 30 až 70.000 dolary. Také za kuřata a oplodněná vejce se platí velmi vysoké ceny. Současný znovu ožívající zájem o chov pštrosa zvláště v USA a v Evropě a tím podmíněná silná poptávka budou pravděpodobně udržovat ceny za chovný materiál v nejbližší budoucnosti na vysoké úrovni. Rovněž neplodná vejce jsou mnohostranně upotřebitelná. Vejce může být za 60 - 90 min. uvařeno a nebo podáno jako míchaná vajíčka ke snídani pro tucet hostů. Pštrosí vejce se též nabízejí pro pečení ve velkém měřítku. Z čistých vajec mohou být zhotoveny pomalováním nebo vyrytím umělecké nebo ozdobné předměty vysoké sběratelské hodnoty nebo mohou být zpracovány lampy, poháry a podobným způsobem modelovány. I úlomky z veječných skořápek se nechají zpracovat na zvláštní brože a náušnice. Turistická hodnota pštrosů je vysoká: tři hlavní pštrosí farmy v Malém Karoo zaznamenávají dohromady roční průměr 550 návštěvníků za den. Vedle již zmíněných předmětů se prodávají v tamních obchodech se suvenýry také doplňky (např. popelníky) vyrobené z pštrosích prstů a prodávají se prachové vějíře zhotovené z pštrosích pér. K tomu přistupují pštrosí závody a karty, knihy aj. zhotovený informační materiál plný fantazie o těchto mimořádných ptácích.
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
